Abychom v každém počasí a při každé sportovní aktivitě byli v pohodě, je důležité udržovat správné tělesné mikroklima. Máme rádi přírodu, trošku máme rádi i živly, ale ne na vlastní kůži. Úplně nejraději máme, když je naše kůže v suchu a teple, když v přírodě neprofoukneme a nepromokneme. A proto si člověk vymyslel termoprádlo a funkční oblečení. Mnoho slov a řádkù již bylo napsáno o teorii vrstvení, proto zde uvedeme jen krátký přehled, jak to s tím vlastně je.
První vrstva – termoprádlo
Úkolem první vrstvy je odvádět pot od těla do dalších vrstev. A protože se chceme také trochu hýčkat, musí být termoprádlo nejen sexy, ale také měkké, příjemné na omak a nealergenní. Aby odvod potu opravdu dobře fungoval, měla by první vrstva přiléhat k tělu. Samozřejmostí jsou u funkčního prádla ploché švy a u některých výrobců i tištěné etikety. Jistě to znáte, jak dokáže ten štítek za krkem nepříjemně škrábat. Hitem posledních let je bezešvé – tzv. seamless prádlo, označované výrobci jako “druhá kůže”.
Druhá vrstva – civilní
Druhá vrstva musí především udržovat správnou tělesnou teplotu a současně dobře propouštět vlhkost, aby byl pot transportován dále od povrchu těla ven. Jsou to nejrůznější trika, mikiny, roláky a košile, zkrátka civil – pánské či dámské. Moderní materiály v sobě již slučují více funkcí najednou, takže tato vrstva může zároveň hřát a tím nahradit vrstvu třetí – tepelně izolační.
Třetí vrstva – hlavně aby bylo teploučko
Třetí vrstva je tepelně izolační. Její hlavní funkcí je udržení tělesného tepla, přitom však i tato vrstva musí dále podporovat odvádění vlhkosti. Do třetí vrsty patří především sportovní mikiny z fleecu a tecnostretche. Bundy z fleecových materiálů s protivětrnou membránou v sobě slučují vlastnosti tepelně izolační a ochrany před větrem a mohou tak zastat současně vrstvu třetí i čtvrtou. Tyto materiály jsou zpravidla označeny NoWind nebo Windstopper.
Čtvrtá vrstva – aby to neprofouklo
Hlavním úkolem čtvrté vrstvy je zabránit prochladnutí organismu – musí tedy dobře chránit před větrem, který ve vyšší rychlosti výrazně ochlazuje vzduch a odebírá velmi účinně tělesné teplo. Ale musí také dále podporovat odvádění vlhkosti od těla jako všechny vrstvy spodní. Moderní NoWind materiály jsou velmi lehké a sbalitelné do maličkého balíčku, není tedy problém mít lehkou sportovní bundu stále sebou. Tyto vlastnosti moderních materiálů se využívají především u cyklo oblečení.
Pátá vrstva – nepromokavá
Tady vévodí nepromokavé bundy a kalhoty. Od páté vrstvy očekáváme, že bude dostatečně nepromokavá, ale zároveň alespoň částečně prodyšná, aby tělo mohlo dýchat a nepařilo se. Prodyšnost těchto bund a kalhot je samozřejmě nižší, takže se zvyšuje vsazováním odvětrávacích zipů, které můžeme rozepnout, když šplháme do kopce a jen z nás leje. Pro nepropro funkci jsou používány dvě technologie: zátěr nebo membrána. Při zátěru je svrchní látka zespodu potažena materiálem, který brání proniknutí vody dovnitř a přitom je prodyšný. Druhá technologie – svrchní látka je spojena (slaminována) se speciální membránou, která zajišťuje požadovanou funkci. U outdoorového oblečení se bez této vrstvy neobejdeme.
Závěr
A co říci na závěr? Když jsme si přehledně shrnuli teorii vrstvení, je právě čas říct, že s vývojem nových moderních materiálù občas jaksi neplatí. Je řada materiálù, které zastanou funkci několika vrstev najednou. Vezměme například softshellovou bundu – zahřeje, ochrání proti větru a snese i lehčí déšť. Zkrátka funkční oblečení se stále vyvíjí a spektrum jeho použití se mění. Ale stále platí základní pravidlo, že špatně zvolená “nefunkční” vrstva může zničit veškeré výsledky funkčního prádla. Takové funkční spodky pod riflemi jsou zcela nefunkční.